17. srpna 2023
Vykonání pohlavního styku bez použití kondomu bez souhlasu oběti může být považováno za sexuální napadení nebo znásilnění. Na jaře 2023 o tom rozhodl německý Spolkový soudní dvůr. O případu informoval server Česká justice. Soud tím navazuje na právní úpravu dalších zemí, například Velké Británie či Nového Zélandu.
Představme si následující situaci. Partnerka a její partner spolu chtějí mít pohlavní styk, s nímž oba souhlasí. Muž si dojde pro kondom a před očima ženy otevře jeho obal. Partnerka se krátce otočí, načež partner kondom zahodí a nenasadí si jej. Pak spolu zahájí pohlavní styk, přičemž až po chvíli ženě dojde, že muž kondom nemá nasazený. Pohlavní styk okamžitě ukončí a odejde. Se stykem bez kondomu by totiž jednoznačně nesouhlasila.
Právě tímto případem se v dubnu zabývala německá justice. Takzvaný „stealthing“ je jako trestný čin zakotvený v legislativě několika států po celém světě. Jedná se o situaci, kdy partner druhému zatají, že nemá nasazený kondom, a vykoná s ním pohlavní styk, ač s takovou podobou styku druhý nesouhlasí.
Německý Spolkový soudní dvůr dovodil, že tuto praktiku lze klasifikovat jako trestný čin sexuálního napadení (česká alternativa pro tento čin neexistuje). Rovněž uvedl, že by bylo možné jej podřadit i pod znásilnění. Znásilněním je přitom v Německu od roku 2017 jakýkoli sexuální akt s druhou osobou proti její vůli. Soud totiž v tomto případě uvedl, že soulož s kondomem a nechráněný styk jsou dvě odlišné sexuální praktiky. Proto je potřeba brát v potaz, že souhlas s chráněným pohlavním stykem automaticky neznamená souhlas i s tím nechráněným.
U stealthingu hrají významnou roli dopady styku bez kondomu, zejména ohrožení pohlavně přenosnou chorobou nebo riziko nechtěného početí. Partner v tomto okamžiku rozhoduje za toho druhého a jde vědomě proti jeho vůli. V tomto konkrétním případě podle Spolkového soudu ke stealthingu došlo, protože žena s nechráněným pohlavním stykem nesouhlasila. Toto muž věděl, a přesto ji oklamal a styk bez prezervativu vykonal. Jednalo se proto o porušení její jasně vyjádřené vůle, uvedl soud.
Podobný případ řešil v březnu letošního roku nizozemský soud. Žena souhlasila s pohlavním stykem s partnerem za použití kondomu. Muž si jej však bez jejího vědomí sundal a styk se odehrál jiným způsobem, než se kterým ona souhlasila. V Nizozemsku však případ nebyl klasifikován jako znásilnění, protože se dle soudu jednalo o konsenzuální soulož. Neposoudil tedy nechráněný styk jako samostatnou praktiku, ke které je potřeba zvláštního souhlasu, jako to udělal soud v Německu. Avšak přesto byl pachatel odsouzen za ohrožení oběti pohlavní chorobou a vystavení riziku nechtěného těhotenství.
Stealthing za trestný považují soudy také v Austrálii nebo na Novém Zélandu. Jako znásilnění jej klasifikují rovněž ve Walesu a Anglii. České soudy se touto otázkou ještě nezabývaly. Lze ale předpokládat, že pokud by se obdobný případ před soud v Česku dostal, spíše by nebyl podřazen pod skutkovou podstatu trestného činu znásilnění. Podle stávající české právní úpravy (Ust. § 185 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) totiž lze za znásilnění považovat pouze donucení k pohlavnímu styku násilím, pohrůžkou násilí nebo zneužitím bezbrannosti oběti. Teoreticky by v úvahu mohl připadat trestný čin poškození cizích práv, avšak záleželo by na konkrétních okolnostech případu a také na přístupu orgánů činných v trestním řízení.
Článek byl původně zveřejněn ve zpravodaji Podpora v praxi (1/2023, proFem), který vznikl v rámci projektu Rozvoj Platformy pro pomoc obětem sexuálního násilí. Projekt je podpořen z Fondů Norska 2014 - 2021 a je realizován v termínu od 1.11.2022 do 30.4.2024. Koordinátorkou projektu je Iva Peterková (iva.peterkova@profem.cz). Více o Fondech EHP a Norska najdete na stránkách eeagrants.cz nebo eeagrants.org.
