20. prosince 2019
Byli jsme požádáni o předložení vyjádření k otázce oznamovací povinnosti v souvislosti s trestnými činy znásilnění (§ 185 trestního zákoníku) a pohlavního zneužívání (§ 187 trestního zákoníku). Níže podáváme toto stanovisko:
A) Oznamovací povinnost vůči orgánům činným v trestním řízení (policejnímu orgánu a státnímu zástupci)
Povinnost oznámit přípravu nebo páchání trestného činu nebo skutečnost, že trestný čin byl spáchán, je zakotvena v § 367 a § 368 trestního zákoníku. Tato povinnost se týká konkrétních vyjmenovaných trestných činů.
Povinnost oznámit, že byl trestný čin spáchán (§ 368 trestního zákoníku) se netýká trestných činů znásilnění ani pohlavní zneužití.
Na oba trestné činy se však vztahuje povinnost jejich překažení (§ 367 trestního zákoníku). Tuto povinnost je možné naplnit i včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.
Tyto povinnosti se vztahují shodně na všechny fyzické osoby, stejně jako na odborníky pracující s oběťmi těchto trestných činů (např. sociální pracovníky, psychoterapeuty, zdravotnický personál).
Výjimka z povinnosti oznámit (§ 368 trestního zákoníku) se vztahuje na advokáty a jejich zaměstnanec, kteří se dozví o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe a dále duchovní registrované církve a náboženské společnosti, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo obdobného práva.
I na tyto dvě skupiny osob se však vztahuje povinnost trestný čin překazit (§ 367 trestního zákoníku).
B) Oznamovací povinnost vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí („OSPOD”)
Každý je oprávněn, nikoli však povinen upozornit OSPOD na skutečnost či podezření, že na dítěti byl spáchán trestný čin pohlavní zneužití či znásilnění (§ 7 odst. 2, § 6 písm. e) zákona o sociálně-právní ochraně dětí).
Pro některé odborníky pracující s dětmi a jiné instituce, konkrétně státní orgány, osoby pověřené výkonem sociálně-právní ochrany dětí, školy, školská zařízení a poskytovatele zdravotních služeb, popřípadě další zařízení určená pro děti, je tato povinnost stanovena zákonem (§ 10 odst. 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí). Oznamovací povinnost vůči OSPOD se tak týká např. psychoterapeutů, kteří jsou zároveň zdravotnickými pracovníky. Netýká se pak psychoterapeutů či sociálních pracovníků pracujících s oběťmi sexuálního násilí, kteří nespadají do zákonem vyjmenovaných skupin subjektů.
C) Oznamovací povinnost OSPOD vůči policii
OSPOD je poté vázán zvláštní oznamovací povinností vůči policii o skutečnostech nasvědčujících tomu, že na dítěti byl spáchán trestný čin (§ 51 odst. 5 písm. b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí).
Jitka Poláková, ředitelka proFem, o.p.s.
